V podzimním čase, kterému přidělává chmury nebezpečný vetřelec, jsme už prošli nádvoří. V odkaze našich předků jsme společně hledali zářivé body, které by nám daly zapomenout na nepohodu a přiměly nás dívat se dopředu a věřit, že se vbrzku na zámeckém dvoře zas osobně potkáme. Náš současný skutečný svět má zálohu v tom virtuálním a jeho prostřednictvím můžeme navzdory nemoci vstoupit do zámku. Ne, že by nám takový způsob návštěvy činil potěšení, ale co dělat.
Zatím jsme vám dopřáli jen letmý pohled do prvního patra. Důkladně jsme ovšem prozkoumali průjezdní bránu, díky ní před sedmi staletími stavitelé, bratři z Mülhausenu spojili v jeden celek tehdejší věž s rodícím se palácem. Teď otevřeme dveře na pravé straně vedle průjezdní brány. Měl by nás v nich vítat vrchnostenský správce a ukázat nám, jak v Roztokách bydlel a úřadoval, o tom je totiž expozice Středočeského muzea v přízemí.  Na pána panství ze 17. století si ještě počkáme i ve světě virtuálním, ale do jeho hájemství i tak vnikneme. Nádvořím ťukají kramflíčky, blíží se k nám snad princezna? Kdepak, nevěsta je to… Pár kroků od místa, kde kdysi srostly dva velkolepé stavební celky v jeden, vstupujeme do současné svatební síně, kde se obvykle spojují dvě životní cesty v jedinou. Tak hodně štěstí a hlavně zdraví!