Kvíz - DEN ZEMĚ

JavaScript isn't enabled in your browser, so this file can't be opened. Enable and reload.

Kvíz - DEN ZEMĚ

kvíz pro žáky ZŠ, Liberec, ul. 5. května 64/49

Email *

22. duben - Den Země

1. Který den se slaví DEN ZEMĚ? *

1 point

22. dubna

22. března

24. května

23. dubna

2. Proč se slaví Den Země? *

1 point

narodil se David Attenborough

propagace a podpora ochrany životního prostředí

první jarní den

narození senátora senátora Gaylorda Nelsona

3. Ve kterém roce byl poprvé slaven Den Země? *

1 point

1969

1980

1970

1985

4. Kdo organizuje v největší míře celosvětově vzdělávací akce ke Dni Země? *

1 point

CNN

BBC

OSN

UNICEF

5. Den Země má i svou neoficiální vlajku, která z těchto vlajek to je? *

1 point

6. Co za akci se koná vždy poslední sobotu v březnu (mimo změny času a Velikonoc)? *

1 point

Hodina Země

Hodina zpěvu

Hodina tmy

7. Kolik na Zemi žije lidí? *

1 point

6 miliard

skoro 8 miliard (7,9 miliard)

500 milionů

8. Kolik má Země oceánů? *

1 point

9. Co znamená pojem "hydrosféra"? *

1 point

plynný obal Země

vodní obal Země

pevný povrch planety

10. Jaký z vybraných druhů zvířat je ohrožený? *

1 point

plejtvák obrovský

srnec obecný

moucha domácí

11. Jaký světadíl je nejméně rozvinutý? *

1 point

Evropa

Afrika

Austrálie

Severní a jižní Amerika

Asie

12. Na jakém z uvedených míst žijí lemuři? *

1 point

Kypr

Apeninský poloostrov

Madagaskar

13. Jaká země je statisticky nejvíce ateistická? (nevěřící v Boha) *

1 point

Česká republika

Vatikán

USA

14. Jak daleko je Země od Slunce? *

1 point

cca 20 tisíc km

cca 10 km

cca 150 miliónů km

15. V jakém státě je největší spotřeba oxidu uhličitého podle statistiky z roku 2016? *

1 point

Čína

Indie

Kanada

16. Který z uvedených oceánů je nejčistší? *

1 point

Severní ledový

Tichý

Atlantský

17. Zemi se přezdívá modrá planeta, protože tak vypadá z vesmíru. Je to proto, že většinu zemského povrchu tvoří vodní plochy. Víte, kolik je to zhruba procent? *

1 point

67 %

71 %

86 %

18. Naprostou většinu vodních ploch na Zemi tvoří světový oceán. Jen necelá tři procenta veškeré vody na Zemi představuje sladká voda. Kvůli znečištění a suchu není všechna sladká voda pitná. Víte, kolik procent lidí na celém světě má (údaje z roku 2017) bezproblémový přístup k pitné vodě? *

1 point

97 %

85 %

71 %

19. Moře a oceány čeká do roku 2050 podle OSN nepříjemná proměna. V čem bude spočívat? *

1 point

Mořská voda bude slanější, protože se vlivem oteplování mnohem rychleji odpařuje.

Z mořské vody se stane hlavní zdroj pitné vody, tropické pobřežní země ji už začínají odsolovat.

V mořích bude plout víc plastového odpadu než ryb.

20. Další výraznou barvou na Zemi je zelená. Lesy zabírají přes čtyři miliardy hektarů povrchu Země, nicméně stále ubývají. Jeden obzvláště cenný les loni mizel rekordní rychlostí. Vzpomenete si, o co šlo? *

1 point

Kácení a vypalování v amazonském pralese v Brazílii.

Požáry eukalyptových lesů v Austrálii.

Lesní požáry na Sibiři.

21. Amazonskému pralesu, který je největší na světě, se neodborně přezdívá plíce planety. Proč se tohle označení tak vžilo? *

1 point

Protože je v tropickém lese vysoká vlhkost a příjemně se v něm dýchá.

Je to kvůli fotosyntéze. Stromy „vdechují“ oxid uhličitý ze vzduchu a zpátky „vydechují“ kyslík. Amazonský prales tak produkuje velké množství kyslíku.

Protože v Amazonii žije na jednom místě nejvíce druhů zvířat, je hustě osídlený, a proto je tak živý a „dýchá“ jako plíce.

22. „Plíce planety“ je ale chybné označení. Amazonský prales produkuje jen zhruba šest procent roční produkce kyslíku. Přesto je pro celou planetu nepostradatelný. Proč je tak důležitý? *

1 point

Kdyby se vykácel, vypustí se do ovzduší obrovské množství CO2, které tamní vegetace během svého života váže z atmosféry.

Je to obrovská přirozená zásobárna dřeva, bez které se lidstvo neobejde. Je to v podstatě udržitelný zdroj paliva.

Brazílie je na těžbě dřeva ekonomicky závislá, a kdyby přestala vyvážet, nedostatek dřeva by pocítily skoro všechny země světa.

23. Země se zahřívá vlivem skleníkových plynů. Největší podíl na změně klimatu má oxid uhličitý. Víte ale, který plyn, jehož je v atmosféře méně, má mnohem větší ohřívací potenciál a byl by ve větším množství ještě více nebezpečný? *

1 point

methan

oxid uhličitý

ozon

24. Země nás živí. Někteří lidé ale jídlem plýtvají. Věděli jste, že ne všechny vyprodukované potraviny se nakonec dostanou na náš stůl? Část shnije během převozu, část se vyhodí, protože bohaté země zpravidla nakupují víc potravin, než jsou schopné spotřebovat. Tipnete si, jak velká část potravinové produkce přijde nazmar? *

1 point

Jedna čtvrtina, to je 100 milionů tun potravin.

Jedna třetina, což dohromady činí 1,3 miliardy tun potravin.

Jedna polovina, tedy 3 biliony tun potravin.

25. Na výrobu jídla, které potom shnije, je přitom potřeba obrovské množství energie. Věděli byste, kolik oxidu uhličitého se vypustí do ovzduší během sklizně, balení a transportu potravin, které se nakonec zkazí? *

1 point

150 milionů tun CO2

3,3 miliardy tun CO2

5,9 bilionu tun CO2

26. Zůstaňme ještě chvíli u plýtvání jídlem a u toho, jak moc tenhle nešvar znečišťuje planetu. V předchozí otázce jste měli hádat, kolik emisí vyprodukuje výroba zkažených potravin, které nikdo nesní. Dá se to srovnat s tím, co mají na svědomí státy, které nejvíc znečišťují prostředí. Jak by vypadal žebříček tří největších znečišťovatelů, kdybychom k nim přidali výrobu zkaženého jídla? *

1 point

Čína, USA, zkažené potraviny

Čína, zkažené potraviny, USA

Zkažené potraviny, Čína, USA

27. Klimatická změna už není jen vzdálený pojem, je to problém, který trápí i Čechy. Ukázal to loňský průzkum agentury STEM. Podle ní její dopady pociťuje už 80 procent Čechů. Co jim dělá největší starosti? *

1 point