Sotva se otevřou dveře z patrimoniální kanceláře do jídelny, nejednoho návštěvníka hned honí mlsná alespoň na dobrou svačinku. Ovšem prostřený stůl s cínovým nádobím slibuje větší kulinářský zážitek. Ale i při živé prohlídce tady podáváme jen informace a „informace“, že ochutnávka nebude, návštěvníky vždycky pobaví. Nelitujte, že toto pozvání do expozice je jen virtuální. V sousední kuchyni je člověk v pokušení nadzvednout pokličku kastrolu na kachlovém sporáku. Co kdyby nějaký kousek zbyl. Kuchyň něco pamatuje. Údajně se v ní vyvářelo už pro pány z Donína, kteří roztocké panství (jistě si je připomenete) získali v roce 1453! Vzácné svědectví poskytla hlavně černá díra nad oknem, za chvilku do ní nakoukneme.  Zatím se rozhlédněte kolem a napadne-li vás, že jistý švédský nábytkový řetězec se tu inspiroval, nebudete první. Všelijaké vychytávky, závěsné systémy a nádoby, stojánky na vařečky a poklice i nyní tak trendy kuchyňský ostrůvek napovídají, že všechno už tu bylo! Pravda, v trochu jiném designu. Spíž, do níž se vstupuje z kuchyně, je prostornější než jídelna, kdysi tu stála pekařská pec. Skrývá značné zásoby, jak tomu bylo ve druhé polovině 18. století zvykem. Na jedlíky čeká syrová ryba, kus hovězího, ovoce a jiná lákadla. Konečně!  Přece jen nám ze svého proviantu naši předci dovolí uždibnout. Ochutnávku rozhodně nedoporučujeme. Produkty jsou tak trvanlivé, že tu napohled ve svěžím stavu a nedotčené setrvávají už od roku 2014, kdy se zámek po rozsáhlé rekonstrukci vzpamatoval z katastrofálních záplav roku 2002, a tyhle nezkazitelné chuťovky se ve spíži zabydlely. Nejenom jídlem je člověk živ, zobněme si proto duševní jednohubku. Ve stravovacím zázemí pana správce objevíme pár předmětů, které stojí za prozkoumání. A dokonce je tu jeden, který jste patrně dosud neviděli.