Zveme vás na návštěvu k vrchnostenskému správci. Projdeme svatební síní s předsálím, kam jsme zavítali minule a vstupujeme do další přízemní místnosti, která je součástí expozice Vrchnostenská správa aneb jak bydlel a úřadoval pan správce. Vykonavatelé této funkce byli nejvyššími úředníky roztockého panství od dvacátých let 17. století až do počátku 19. století. Zámek sice ztratil postavení panského sídla, protože šlechta v něm nesídlila, ale díky její nepřítomnosti objekt vepsal do své historie pozoruhodnou výpověď o životě a starostech obyčejných lidí. Přicházeli je řešit do vrchnostenské kanceláře, tu si prohlédneme příště. Jinou instituci ostatně na dosah neměli, hranice malého roztockého panství nikdy ani nepřekročili. Tady se narodili, pracovali a zemřeli. Už proto je zajímavé sledovat, jak si vysoký úředník v takové funkci bez přítomnosti majitele panství počínal. Čím se vrchnostenský správce zabýval, jak pracoval, za co byl odpovědný. Za tento nevšední pohled do dějin vděčíme Karlu I z Lichtenštejna,  tehdy vůdčí osobnosti slavného šlechtického rodu. V roce 1623 získal roztocké panství od Davida Boryněho za 60 kop míšeňských. A k úhradě se prý hodily i „lehké“ mince z prostředků mincovního konsorcia, kam Karel I. vstoupil a které dalo do oběhu znehodnocené peníze. Tento Lichtenštejn zastával řadu vysokých dvorských úřadů, stal se i místodržitelem v Čechách a rodový majetek mohutněl o panství zkonfiskovaná protestantské šlechtě. S nadsázkou se dokonce  říká, že byl prvním českým tunelářem. Tím lákavější a také poučnější naše prohlídka bude.