Tyto nauky a praxe jsou velmi prospěšné a lze
je provádět s různými perspektivami a mnoha způsoby.
Někdy se člověk necítí dobře, a dostává se do
jistého nezdravého vnitřního rozpoložení, kdy vidí věci černě a tím si vytváří
nehezký svět. Vhledem a moudrostí buddhismu je, že se stavy mysli lze pracovat,
je možné je měnit a rozvíjet zdravé a prospěšné stavy a postoje. Rozvoj
(bhávaná, dosl. meditace) čtyř nezměrností očišťuje a zušlechťuje naši mysl i
srdce a pomáhá nám žít ve světě, který je více přátelský a podporující. Na
hlubší duchovní úrovni jsou čtyři nezměrnosti metodami, jak očistit
problematické emoce (kléša) a překročit omezené pojetí sebe sama jako oddělené
individuality do stavu neduality a jednoty.
Laskavost neboli přátelství (skt. maitrí) vůči
sobě a druhým je stavem svobody od agrese, frustrace a zlosti. Soucit (karuná)
je lékem na neurotickou posedlost sebou samým, sebe-důležitost a lhostejnou
neúčast na utrpení druhých, a podobné obranné mechanismy nezdravého ega.
V dnešní době je důležité oceňovat, vážit si a
být vděčný za vše dobré, co v životě máme. Rozvíjet radost (muditá) z malých
dobrých věcí a vlastních úspěchů léčí pocity nedostatečnosti a radost z úspěchů
a ctností druhých léčí žárlivost.
Nezměrná rovnost (upékšá) je kvalita, která
pomáhá překročit obvyklé vzorce připoutanosti a odporu, skrz které obvykle
nahlížíme lidi a situace.
Vysvětlení významu z hlediska tradičního
buddhizmu (podle učení Abhidharmy, buddhistické psychologie a nauk lodžong,
tréning mysli) i z hlediska moderního pojetí berouc v úvahu komplexnost
mentality a osobnosti člověka žijícího v Evropě v roce 2023.
Z pohledu dzogčhenu jsou tyto čtyři ušlechtilé
kvality již přítomny v okamžicích, kde mysl rozpoznává svůj skutečný stav
(dharmatá). Přirozená vnitřní svoboda od emoce odporu/hněvu je laskavost – když
mysl již nerozlišuje dualitu sebe a druhých, je nezměrnou a nepodmíněnou.
Přirozená svoboda od sebe-uchopování a agrese je nezměrný soucit. Přirozená
svoboda od závisti a žárlivosti je nezměrná radost. Přirozená svoboda od
připoutanosti a odporu je rovnost.
Na cestě bódhisattvy (mahájána, velký vůz) jsou čtyři nezměrnosti součástí
rozvíjení bódhičitty (probuzené mysli) záměru. Pochopení a praxe vychází z
mahájánových súter a nauk indických mistrů jako Šántidéva (9.st.) Rozvíjení
postoje bódhisattvy a tréninky mysli (lodžong) v principu bódhičitty jsou
důležitou součástí praxe mahájány, což tvoří předpoklad tantry a také
dzogčhenu.
Doporučená literatura: ČHNNR: Vzácná váza, Dzogčhen o.s., 2013; Jigme Lingpa: Treasury of Precious Qualities, Shambala Publications, 2001